Filologický studijní obor Nizozemský jazyk a literatura se zaměřuje především na studium jazyka a literatury, ale zahrnuta je i výuka kultury a praktických překladatelských dovedností. Znalosti konkrétního národního jazyka, reálií, kultury a literatury jsou důležité především z hlediska současného kulturního i politického vývoje ve sjednocené Evropě. Studium nizozemského jazyka a literatury má proto nezastupitelné a stálé místo v univerzitní výuce v rámci filologických oborů. Nizozemština, jeden z jazyků Evropské unie, je mateřským jazykem přibližně 23 milionů mluvčích zejména v Nizozemsku a vlámské části Belgie. Mimo to je stále úředním jazykem v oblasti Nizozemských Antil a Surinamu. Příbuzný jazyk Afrikaans je také jedním z úředních jazyků v Jižní Africe. 

Na oddělení nederlandistiky Ústavu germánských studií (ÚGS) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze lze studovat nizozemský jazyk a literaturu jako samostatný obor (studium jednooborové) nebo v kombinaci s jiným oborem (studium dvouoborové) – v bakalářském studijním programu a navazujícím 
magisterském programu.Obor nizozemština na Filozofické fakultě UK v Praze vychází ze své dlouholeté tradice (nejstarší ve střední Evropě, v r. 2016 95 let existence) a jak tato tradice, tak personální obsazení oboru jsou zárukou kvalitní přípravy absolventů. 

V akademickém roce 1921/22 začal v Praze nizozemštinu vyučovat významný lingvista prof. dr. F. Kalda a na oboru vyučovali v průběhu let význační odborníci jako např. prof. Trnka, prof. Polišenský a prof. Janota. Nejvýznamnější osobností, která na oboru pracovala, byla bezesporu doc. dr. Olga Krijtová (m.j. překladatelka a popularizátorka nizozemské literatury, nositelka řádu Officier van de Orde Oranje Nassau). Důležitým počinem oboru je také zpracování a vydání vůbec prvního rozsáhlého nizozemsko-českého slovníku (autoři Zdeňka Hrnčířová, František Čermák). 

Nizozemský jazyk a literaturu je možné studovat v bakalářském a navazujícím magisterském programu.

V rámci tříletého bakalářského studia absolvuje posluchač oboru nizozemština disciplíny nezbytné pro obecný filologický základ, dějiny nizozemsky psané literatury, dějiny a reálie nizozemsky mluvících zemí a základní lingvistické disciplíny (fonetika a fonologie, morfologie, syntax). V prvních dvou semestrech studia se velký důraz klade na zvládnutí nizozemského jazyka s cílem, aby posluchač při dalším studiu mohl využívat nizozemsky psanou odbornou literaturu. Jednooborový studijní plán je doplněn o obecně kulturní a sociokulturní zaměření. Vzhledem k tomu, že nizozemština patří mezi tzv. menší jazyky, skládá posluchač jednooborového bakalářského studia povinně zkoušku z anglického jazyka. 

Navazující magisterské jednooborové a dvouoborové studium oboru Nizozemský jazyk a literatura prohlubuje znalosti studentů především v teoretické oblasti.  Jeho cílem a smyslem je získat dovednost aplikace teoretických znalostí v oblasti metod jazykovědy a literární vědy při vědecké práci. Současné lingvistické směry (sociolingvistika, pragmatika, korpusová lingvistika aj.) jsou v navazujícím magisterském studijním plánu na teoretickém základě, a nikoli pouze na úrovni praktických aplikací; student se navíc seznamuje se základy historického vývoje nizozemštiny. Praktické (komunikativní i receptivní) dovednosti se udržují a rozšiřují specializovanými jazykovými cvičeními, výuka dějin nizozemské a vlámské literatury se rozšiřuje množstvím specializovaných předmětů, v nichž je pozornost zaměřena na literární teorii, komparatistiku a aktuální literární a interdisciplinární přístupy (kritika reprezentace, postkoloniální a genderová studia, globalizace apod.)

Studium filologického oboru je nemyslitelné bez výjezdů studentů do zahraničí, a to v rámci programů Erasmus+, meziuniverzitních a mezifakultních smluv či díky stipendiím Nizozemské jazykové unie. Tyto kontakty prospívají nejen studentům, ale i pedagogům při rozvíjení nizozemsko-českých a vlámsko-českých vztahů. S podporou Nizozemské jazykové unie hostují na oboru každoročně minimálně 2 odborníci z nizozemských a vlámských univerzit. K prohloubení kontaktů přispívají i pravidelná setkání jak studentů, tak pedagogů v rámci mezinárodních konferencí a kolokvií, popř. setkání organizovaných přímo naším oddělením (v minulosti např. s Univerzitou Nijmegen a Univerzitou Groningen).