Anotace

Předmět je koncipován jako úvod do výslovnosti spisovného standardu nizozemštiny. Cílem je naučit studenty správnou výslovnost fonémů: konsonantů, vokálů (monoftongy, diftongy), polovokálů a přejatých fonémů, resp. studenty seznamuje se základní problematikou zvukové stavby nizozemštiny. V úvodu každého semináře je teoretický výklad o artikulačních vlastnostech probíraných zvukových jednotek. Druhá část semináře je věnována praktickému nácviku výslovnosti. Cvičení jsou zaměřena na získání výslovnostních a percepčních návyků.

Sylabus

1. Artikulace konsonantů

2. Konsonanty: frikativy a okluzivy

3. Konsonanty znělé a neznělé

4. Nasály

5. Sonorní souhlásky

6. Artikulace vokálů

7. Vokály napjaté a nenapjaté

8. Vokály otevřené versus zavřené

9. Vokály předové, střední a zadní

10. Dvojhlásky

11. Polovokály a [h]

12. Přejaté fonémy

13. Asimilace. Přízvuk a intonace věty

Literatura

Povinná literatura:
Bergh, B. van der: Fonetiek van het Nederlands. Den Haag-Brussel 1969

Paardekooper, P. C.: ABN-uitspraakgids. SDU, 1998

Nooteboom, S. G.: Spreken en verstaan. Een nieuwe inleiding in experimentale fonetiek. Van Gorcum, 1984

Wilmots, J. G., Janota, P.: De uitspraak van het Nederlands. Hilversum 1998

Janota, P.: Cvičení k fonetice nizozemštiny. Praha, FFUK, 1981

Náslechy

Doporučená literatura:
Broecke, M. P. R. van den: Ter sprake. Dordrecht, 1988

Vieregge, W.H.: Transcriptie van spraak. Foris, 1985

Kaiser, L.: Fonetiek. Den Haag, Servire, 1964

Palková, Z.: Fonetika a fonologie češtiny. Praha, Karolinum 1994

Romportl, M.: Základy fonetiky. Praha, 1973